Kde po světě máme české vojáky? | OzbrojeneSlozky.cz

Armáda České republiky vysílá naše vojáky do zahraničí, aby pomohli při nejrůznějších misích. Každý asi dobře ví, že máme svoji jednotku v Afghánistánu, ale málokdo si je již vědom, že muže a ženy v uniformě s českou vlajkou našitou na rukávu může potkat také například v Mali nebo na poloostrově Sinaj.

Proč vlastně vysíláme naše vojáky do zahraničí? Neměla by být armáda pouze k tomu, aby bránila náš stát? Neplýtváme tak penězi, když angažujeme českou armádu tisíce kilometrů od domova?

Vyslání našich vojáků na zahraniční misi je politickým rozhodnutím, jež sleduje několik cílů. Armáda ČR odvádí výbornou práci a uznání, které se českým vojákům dostává v zahraničí, zvyšuje prestiž samotnému státu. Vojenská účast na mezinárodním dění posiluje vliv České republiky v zahraničí. Nikdo nebude poslouchat náš názor na bezpečnostní a mezinárodní krize, pokud nebudeme ochotni se zapojit do jejich řešení.

Psali jsme:Čeští vojáci učí ty ukrajinské a sami se učí od nich, politici ujíždějí na patetismu

Foto: Českoslovenští vojáci v první novodobé misi - operace Pouštní štít a Pouštní Bouře (zdroj: ARMY.CZ) 

Mise také mohou podpořit hospodářské zájmy. Účast na řešení konfliktů a následná pomoc při rekonstrukci po skončení konfliktu otevírá dveře pro navázání hlubších vztahů, ať už politických, tak hlavně ekonomických. Teoreticky vzato jsou mise nástrojem zahraniční politiky a ta slouží k zabezpečování zájmů země. Obecně máme tři základní zájmy a těmi jsou ochrana územní integrity, ochrana sebeurčení a právě zajišťování ekonomického blahobytu.

Posledním, ale z mého pohledu nejdůležitějším důvodem, proč naše vojáky vysílat na zahraniční mise, je zajištění naší bezpečnosti. Bezpečnostní strategie České republiky je založena na principu kolektivní obrany v rámci Severoatlantické aliance. Členství v této organizaci, kam Česká republika vstoupila v roce 1999, na jednu stranu přináší své výhody, ale rovněž nás to zavazuje ke společné obraně přispívat. 

Po vstupu ČR do Evropské unie v roce 2004 se naše země připojila k Evropské bezpečnostní a obranné politice EU (EBOP), jež se v roce 2009 Lisabonskou smlouvou přetvořila ve Společnou bezpečnostní a obrannou politiku (SBOP). SBOP byla založena v reakci na neschopnost evropských států vypořádat se s bezpečnostními problémy a konflikty ve svém okolí v devadesátých letech. Od svého založení se působení SBOP rozšířilo i mimo Evropu, a to například na Blízký východ, do Subsaharské Afriky nebo také do Indonésie. Evropská unie již realizovala 25 civilních a vojenských operací. [1]

Psali jsme:Generál Milčický: Vědoucí vítězí

Zahraniční mise jsou tedy nástrojem bezpečnostní a zahraniční politiky, jejichž prostřednictvím se podílíme na udržení mezinárodního míru a plníme své závazky vůči našim spojencům. Kromě povinností vyplývajících z mezinárodních dohod v rámci EU a NATO a speciálně se zaměřením na udržování míru se čeští pozorovatelé účastní také misí pod vlajkou Organizace spojených národů (OSN) a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). To už se ale částečně vracíme k posilování vlivu a prestiže ČR v zahraničí, protože přestože se politici často ohánějí ideály, jako je šíření míru a svobody, v praxi bohužel většinou rozhodují jiné zájmy.

Foto: Čeští vojáci dostávají ocenění za působení v Mali (zdroj: ARMY.CZ) 

V současné době probíhá pět misí a operací Severoatlantické aliance a Česká republika se účastní dvou z nich - mise v Afghánistánu a v Kosovu.[2] Skupina českých vojáků momentálně působí také na misi v členské zemi NATO Turecku. Evropská unie realizuje osmnáct vojenských i civilních misí a operací.[3] Česká republika vyslala své vojáky do tří z nich - do Somálska, Bosny a Hercegoviny a Mali.

Organizace spojených národů se angažuje po celém světě v sedmnácti operacích, naše armáda vyslala své pozorovatele do Konga, Kosova, Afghánistánu a Středoafrické republiky.[4] Na základě žádosti Egypta a mezinárodní organizace dohlížející na dodržování bezpečnostních podmínek mírové dohody mezi Egyptem a Izraelem byli před pěti lety vysláni čeští vojáci také na Sinaj, kde působí v operaci MFO (Multinational Force and Observers).[5]

Foto: Střídání českých vojáků v operaci na Sinaji (zdroj: ARMY.CZ)  

Od roku 1990 do října 2013 se Armáda ČR (respektive Československá lidová armáda) účastnila 37 misí. Dohromady v tomto období vyslala přes 28 000 vojáků (z toho ovšem někteří vojáci působili na jedné misi opakovaně nebo se účastnili několika odlišných misí).[6] Hlavními destinacemi byl Balkán, Blízký východ a Afghánistán. Mimo Evropu nebo Asii byli do října 2013 vysláni pouze dva čeští vojáci, a to v rámci mise Evropské unie do Čadu.

Foto: Rok 1993 - čeští vojáci v misi UNPROFOR (zdroj: ARMY.CZ) 

Na zahraniční mise čeští vojáci vyjíždějí na základě požadavku jedné ze zmíněných organizací, ale zda se naši vojáci skutečně zúčastní, záleží na Parlamentu ČR, jež schvaluje plán vyslání na konkrétní misi. Úkoly českých vojáků v zahraničí vyplývají z mandátů konkrétních misí.

V některých případech vojáci aktivně spolupracují s humanitárními organizacemi, podílejí se na řízení misí, pomáhají zprostředkovat řešení různých sporů mírovou cestou, nebo také monitorují bezpečnostní, vojenskou, ale i politickou situaci v oblasti konfliktu. Čeští vojáci mají ve světě velmi dobré jméno a zvládají nasazení v různých částech světa. Tomu možná napomohly i zkušenosti z programu Partnerství pro mír (PfP), kde si především v zemích bývalé Jugoslávie vedla naše armáda úspěšně.[7]