Potřebují zpravodajské služby více pravomocí, nebo kontroly? | OzbrojeneSlozky.cz

Bezpečnostní informační služba (BIS) představila před několika týdny návrh změn v zákoně o zpravodajských službách. Nyní probíhá pilování připomínek a po jejich zanesení se materiálem bude zabývat vláda. Jaké změny návrh přináší a jsou skutečně v takové podobě akceptovatelné?

Podstatou návrhu je rozšíření pravomocí všech tří tuzemských zpravodajských služeb, protože se novelizuje „zastřešující“ zákon č. 153/1994 Sb. o zpravodajských službách a další související zákony, a změny tak dopadnou i na civilní rozvědku, tedy Úřad pro zahraniční styky a informace (ÚZSI).

Uvedenou novelou dojde k rozšíření oprávnění zpravodajských služeb prolomit bankovní tajemství, a to na všechny úkoly v jejich působnosti, nikoliv jen v oblasti potlačování terorismu, jako je tomu doposud. Dále k zavedení nové pravomoci zpravodajských služeb požadovat informace v daňových otázkách. A v neposlední řadě k oprávnění tajných služeb požadovat údaje z databáze účastníků veřejně dostupné telefonní služby, čímž získají přístup mimo jiné k informacím o majitelích telefonů.

Psali jsme:Fakta o helmách, které nakupuje AČR (část 1) – Air Frame Helmet

Foto: Tajné služby možná jednou budou volně sledovat naše konta (zdroj: GOLDDEPOSIT.CZ) 

Nabízí se otázka, zda je toto rozšíření adekvátní, nebo zda má jen suplovat nedokonalé využívání stávajících možností zpravodajskými službami. Existují obavy, že zpravodajské služby by si mohly v oprávněných případech poradit i bez těchto nových oprávnění, a novým návrhem jen zbytečně ohrožují soukromí občanů.

Absence kontroly

Při bližším studiu návrhu zákona navíc zjistíme, že paralelně s rozšířením pravomocí BIS, VZ (Vojenského zpravodajství) i ÚZSI nejde ruku v ruce zavádění širších kontrolních oprávnění vůči novým, ale ani stávajícím kompetencím tajných služeb. Tato výhrada se týká například nově navrhované pravomoci „požadovat (od Generálního finančního ředitelství) poskytnutí informací získaných při správě daní.“

Ačkoliv to předkladatel zvažoval, nakonec se rozhodl tuto pravomoc udělit špiónům bez nutnosti povolení soudem. Zatímco tedy k získání údajů z bankovních kont a povolení odposlechů bude i nadále nutný souhlas soudu, u přístupu do daňových věcí se bez něj zpravodajci obejdou.

Psali jsme:Real Target – český veterán vyvinul světově unikátní 3D terč.

Stejně tak razantní změnou je odstranění omezujícího kritéria při žádostech o údaje o klientech bank. Nově se již tyto žádosti nebudou omezovat pouze na případy, kdy jde o potlačování terorismu, ale na všechny záležitosti v působnosti zpravodajských složek. Je otázkou, zda by změna měla proběhnout takto radikálně a z vymezení na jednu oblast se měla stát absolutní liberalizace.

Vyloučit zneužití takto široce pojaté pravomoci nelze, opět však ruku v ruce s tím nejde posílení kontroly takto zaváděných kompetencí. Jediným instrumentem je poskytování informací vládě a prezidentovi (a potažmo příslušnému orgánu Sněmovny, který však dosud neexistuje) o počtu případů žádostí v daňové a bankovní oblasti, a to v případech, ve kterých je ještě zpravodajská služba činná.

Chybí povinnost poskytnout i informace o využití těchto údajů v již ukončených případech (jako je tomu při parlamentní kontrole), speciálním komisím pro kontrolu BIS, resp. VZ pak „daňové“ informace nemají být poskytovány vůbec.

Reforma (zatím) v nedohlednu

Pochybnosti o dostatečnosti kontroly činnosti zpravodajských složek však nepanují jen při nově zaváděných, ale též u stávajících pravomocí. Odborníci na zpravodajské služby se vesměs shodují, že dosavadní kontrola zpravodajských služeb je nedostatečná. Kritici upozorňují například na neexistenci všeobecného orgánu pro kontrolu zpravodajských služeb na úrovni Poslanecké sněmovny, na přílišný počet kontrolujících poslanců, kteří navíc ani nemusejí mít bezpečnostní prověrku, či na skutečnost, že dolní komora ani prakticky nemůže ovlivnit výběr nového ředitele konkrétní tajné služby.

Stále častěji tak zaznívají požadavky na reformu zpravodajských služeb, která by měla zahrnovat i vytvoření speciálního, nezávislého orgánu odborníků, kteří by na práci špionů dohlíželi. Jmenovat jeho členy by měl premiér se souhlasem příslušného výboru Poslanecké sněmovny. Podobné řešení zvolili například v Kanadě.

Foto: Tajné služby jsou tajemné i pro vládu a parlament (zdroj: E15.CZ) 

Ostatně k rozšíření kontroly zpravodajských služeb se zavázala i současná vláda Bohuslava Sobotky. Přímo v Programovém prohlášení vlády totiž uvádí jako jednu ze svých priorit „posílení parlamentní kontroly zpravodajských služeb České republiky.“ K tomu by mělo dojít tím, že „vláda předloží návrh zákona, který stanoví rozsah a způsob kontroly zpravodajských služeb Parlamentem ČR. Zákon bude vycházet ze zásady, že parlamentní kontrole musí podléhat všechny zpravodajské služby České republiky. Zákon zavede dvoustupňový systém kontroly, proto bude kromě zřízení kontrolních orgánů v Poslanecké sněmovně ČR zřízen i od Parlamentu ČR odvozený expertní kontrolní orgán složený z důvěryhodných, bezpečnostně prověřených a veřejností respektovaných občanů.“

Závazek nedávno znovu potvrdil premiér Sobotka v rozhovoru pro Respekt, kde uvedl, že rozšíření pravomocí zpravodajských služeb podporuje, ale až poté, co vláda přijme právě zákon o kontrole tajných služeb. Ten zatím v Plánu legislativních prací vlády není uveden.