Šest důvodů, proč bychom se měli zajímat o činnost Islámského státu
České zprávy jsou plné skandálů, zvyšování daní, roztomilých zvířátek a sem tam se do nich dostane i nějaká ta vražda. Proč bychom se ale měli zajímat o dění v zahraničí? Zejména krize na Ukrajině a činnost Islámského státu pro nás můžou mít velmi neblahé dopady, ať už ekonomické, bezpečnostní, sociální nebo se také mohou promítnout na našich hodnotách. Tady je šest hlavních důvodů, proč by se měl každý Čech zajímat o činnost Islámského státu:
Foto: Existuje nejméně šest hlavních důvodů, proč by se měl každý Čech zajímat o činnost Islámského státu
1. Terorismus a extrémismus
Islámský stát je továrnou na extrémisty, kteří nenávidí Západ a bezvěrce (tedy všechny, kdo s nimi nesdílí víru). Pokud necháme Islámskému státu volnou ruku, tak si nejdříve podmaní celý Blízký východ a poté začne svou aktivitu rozšiřovat i do Evropy, Severní Ameriky a po celém světě.
Už v současné době ohrožují naše hodnoty. Příkladem je teroristický útok v Paříži na redakci Charlie Hebdo. Existuje a bude existovat v Evropě skutečně svoboda slova, pokud se musíme bát, že nás někdo za náš názor zavraždí?
2. Humanitární situace
Expanze Islámského státu již vyhnala z domovů tisíce křesťanů, jezídů, a dalších náboženských menšin, stejně jako i mnoho muslimů. Humanitární krize v Iráku a Sýrii ohrožuje stabilitu regionu, ale také bezpečnost Západu.
Snaha pomáhat těm méně šťastným, jež se ocitli v nelidských podmínkách, trpí zvěrstvy a krutostmi bojovníků Islámského státu a žijí ve strachu o vlastní život, by měla být přirozeností každého z nás. Odhady ukazují, že například uprchlíků ze Sýrie je již okolo tří a půl miliónů.
3. Přistěhovalci a uprchlíci
Války vyhání lidi z domovů. Vznikají humanitární krize. Ale kam uprchlíci jdou? Část z nich uniká do Evropy, ať už jako legální anebo nelegální přistěhovalci. Další žádají o uprchlický status. Imigranti zaplavují především jih Evropy, ale ten se může stát pro řadu z nich pouze
tranzitním místem. Je také potřeba vzít v úvahu, že v rámci Evropské unie je to i náš problém, přestože si „v klidu a bezpečí" sedíme ve středu Evropy a nemusíme vydávat náklady na obranu hranic.
Je potřeba uprchlíkům pomáhat, ale zároveň je nutné si uvědomit riziko neintegrování přijatých uprchlíků do společnosti. Nebezpečí také přinášejí všemožné živly, které se do Evropy společně s migranty a uprchlíky dostanou. Islámský stát již nejednou vyhrožoval, že na Evropu zaútočí pomocí džíhádistů propašovaných na náš kontinent jako uprchlíků a přistěhovalců.
4. Zahraniční bojovníci
Velkým rizikem jsou zahraniční bojovníci, tedy lidé ze Západu, jež jsou muslimové nebo na muslimskou víru přestoupili a vydají se na Blízký východ bojovat za Islámský stát. Tito lidé jsou občany Evropské unie, Spojených států, Kanady... . Mají tedy pasy těchto zemí a mohou tam svobodně a nepozorovaně cestovat.
Jedním z rizik je odliv těchto lidí do Iráku a Sýrie, tudíž posílení Islámského státu. Dalším je jejich návrat jako radikálních vycvičených bojovníků, jež budou šířit extrémismus. Spojené státy odhadují, že až na tři tisíce bojovníků Islámského státu má pas jedné z evropských zemí. Evropská unie si dokonce myslí, že občanů EU, jež odcestovali do Sýrie a Iráku s cílem připojit se k Islámskému státu, je okolo pěti tisíc.
5. Konflikt se odehrává i na našich hranicích
Konflikt v Iráku a Sýrii nelze brát jako něco, co se nás netýká, protože se to odehrává někde v dálce. Jsme součástí Severoatlantické aliance. Chtěli jsme jí být. Ale s výhodami jdou ruku v ruce také závazky. Islámský stát operuje na severu Sýrie a Iráku, tzn. na hranicích Turecka, které je rovněž členem NATO.
Konflikt se tedy odehrává i na našich hranicích. Pokud by se přelil do Turecka a Islámský stát by útočil na cíle na tureckém území, znamenalo by to napadení také nás, protože podle článku 5 Washingtonské smlouvy je útok proti jednomu ze členů Aliance útokem proti všem.
6. Islámský stát není pouze o násilí a barbarských praktikách
Islámský stát není jenom banda neandrtálců terorizujících své okolí. Je to dobře organizovaná skupina s profesionální armádou, výborným financováním a na plno fungující propagandou. Je chyba podceňovat její přitažlivost. Proč by se jinak spousta muslimů ze Západu rozhodla opustit pohodlí domova, aby šla riskovat svůj život do „cizí" války? A co teprve bohatí synové arabských šejků, kteří se doteď bavili rychlou jízdou v drahých autech nebo plavbami na jachtách? Proč se i oni rozhodli opustit svůj velmi vysoký životní standard a připojili se ke „svaté válce" (a to osobně a ne pouze financováním)?
