Spouštíme „RED POPPY CHALLENGE“. Víte, co je Den veteránů a symbol máku? Pokud ano, pošlete to dál…
Není pochyb o tom, že tradice vlčích máků mezi vojáky a jejich příznivci už v ČR zapustila kořínek, ale přesto – jakmile se o Dni veteránů zmíníte někomu mimo „military komunitu“, tak se na vás dívá, jako by byla řeč třeba o Dni vegetariánů nebo jakémkoli z dalších 365 dnů v roce. Je třeba zapracovat na osvětě, a proto jsme se rozhodli spustit letos takovou výzvu…
Stávající situace, aneb proč spouštíme výzvu…
V zemích, kde se Den veteránů slaví kontinuálně od 20. let 20. století, prodávají vlčí máky do klopy organizace, které se o veterány starají. Je to podobné jako třeba Tříkrálová sbírka nebo Den proti rakovině. V takové Británii jsou takto masově a organizovaně prodávány vlčí máky dokonce členy královské rodiny a na dresech je mají všichni hráči Preiere League.
U nás se to bohužel zatím nedaří ani v rozsahu jednoho promile. Proč? Nebylo by fér vinit z toho média, protože už řádku let si máky připínají televizní moderátoři a jsou vysílány reportáže z pietních aktů. Ale to drtivá většina populace snadno přehlédne, když současně během toho dne v ulicích nepotkává dobrovolníky, kteří by máček nabízeli.
To je dáno tím, že – bohužel – nemalá část organizací, které v ČR máčky nabízejí (ke všemu paradoxně mnohé veteránům nepomáhají), žádné dobrovolníky do ulic neposílají, máky buď rozdávají zdarma (např. Praha 2) nebo prodají hromadně státním institucím (dělal to Anlet, ten ke všemu zanikl). Podrobnější článek o tom vyšel už před dvěma roky zde, kdy se Spolek VLČÍ MÁKY snažil podobně zaměřené spolky zorganizovat, ale marně.
Pojďme to konečně změnit…
Jedno je jisté - pro tuto chvíli není uskutečnitelným cílem vybrat peníze pro celoroční chod veteránských organizací, ale pokud toho má být někdy v budoucnu dosaženo, je nutné už konečně „začít“. Na prvním místě je osvěta. A pak také položení základu systému prodeje, který by se mohl etablovat v dalších letech…
Buďme realisté – dát dohromady několik set dobře organizovaných a spolehlivých dobrovolníků, pokud nejste organizace typu církev, nebo nemáte přebytečných pár set tisíc na brigádníky, je u nás téměř nemožné. Ale jsou stovky těch, kdo si máčky kupují přes e-shopy veteránských organizací. Nikdo nečeká, že by 11.11. stáli půl dne na náměstí a prodávali máky. Ale kdyby každý z nich oslovil jen jednoho dalšího člověka, tradici mu vysvětlil a mák prodal, rázem se počet informovaných zdvojnásobí. Je to takové „pošli to dál“, no.
Někteří to dnes dělají sami od sebe, není výjimkou, že přijde objednávka na tucet máčků naráz. Dotyčný je má pro rodinu, přátele, kolegy. A všem z nich vysvětlí, proč si je mají 11.11. připnout. Ani si to neuvědomuje, ale odvádí tak obrovskou práci. A co teprve, kdyby se o takových aktivitách vědělo a inspirovaly ostatní…
Jak na to…
Pořídíte nebo si i sami vyrobíte vlčí mák, vyhlédnete si někoho v okolí, kdo o jeho významu nic neví, takže mu to vysvětlíte a mák prodáte (nebo i darujete). A jestli nemáte dost odvahy či vhodnou příležitost, prostě ten mák máte sami pro sebe. Ale hlavně, jednu i druhou variantu zdokumentujete (foto, video) a nasdílíte na facebooku. No a vyzvete přátele, aby učinili totéž. Ideálně to ještě přesdílíte na FB „Máků“. A to je celé, tak jednoduchá „Red Poppy Challenge“ je.
Fantazii a aktivitě se meze nekladou, takže tady je už první příspěvek, který jsme dostali – Tomáš Petráček vysvětlil tradici vlčích máků bezmála padesáti tisícům odběratelů herního youtube kanálu Tartarus Cast. A udělal to moc hezky, pusťte si to.
